O mně

Jmenuji se Petr Vaníček a genealogii se věnuji už několik let. Začalo to mým vlastním rodokmenem, kde mám dnes již téměř 1600 přímých předků. Nejvíce jsem se pohyboval po matrikách ve východních, severních a jižních Čechách, ale nabízím bádání po celém území České republiky.

Jsem členem České genealogické a heraldické společnosti v Praze (ČGHSP).

Při výzkumu vycházím z matrik a archivních fondů, odkud dohledávám ověřené informace. Z nich sestavuji přehledné rodokmeny nebo tvořím rodové příběhy psané tak, aby jim rozuměl každý. Zakládám si na pečlivosti, lidském přístupu a jasném vysvětlení každého kroku.

Každý nález zasazuji do dobového kontextu a vždy přikládám přesné citace zdrojů. Ke konečným výsledkům ode mě dostanete tabulku se všemi osobami a odkazy na originální zápisy – každý záznam si tak můžete sami ověřit. Během práce s vámi pravidelně komunikuji a navrhuji i další možné směry bádání, aby byl celý proces přehledný a transparentní.

Mým cílem je, abyste se v historii své rodiny cítili jako doma – a měli ji kdykoli po ruce v podobě, kterou můžete sdílet s blízkými. Věřím, že poznání vlastních kořenů přináší radost, propojuje generace a dává našim rodům nový rozměr.

Perličky z mého rodokmenu

Společný předek s Bedřichem Smetanou

Jedním z prvních zajímavých zjištění bylo nalezení Jan Štefana (*1685), sedláka na Miletínsku, který je naším společným předkem. Jeho syn Mikuláš Štěfan (*1726) byl kočím poštovních vozů) měl dceru Rosalii Alžbětu (*1767), která byla babičkou Bedřicha Smetany.

A nešlo o jediné setkání s předky Bedřicha Smetany. Jiný můj předek pracoval jako panský kočí na zámku v Sadové ve stejné době, kdy tam pracoval také dědeček Bedřicha Smetany jako panský bednář.

Primátor města Soběslavi, majetní měšťané a vrchní na panství rodu Wratislavů

Mezi další zajímavé rodiny patří rodina Budešínských s dohledaným původem z jihočeské Soběslavi s nejstarším dohledaným předkem je Václav (†1688) u něhož jsem se poprvé setkal s termínem pohrobek (= dítě narozené po smrti otce), kdy v tomto případě otec zemřel doslova pár dní po početí svého potomka.

Jeho syn František (*1686) byl měšťanem, soukeníkem a později i truhlářem v Soběslavi. Najít mezi předky měšťany je samo o sobě pěkné, ale v tomto případě byl mezi lety 1736 a 1751 primátorem města Soběslav. Zdejší cech soukeníků měl tak silné zastoupení mezi měšťany, že při volbách v roce 1745 získal jako stávající primátor 47% hlasů z 6 kandidátů. Přičemž při dalších volbách získal dokonce 57% všech hlasů.

Františkův syn Jakub (*1728) byl měšťanem, radním a representantem. Zde se již setkávám s tím, že on i manželka Rozina byli svobodnými, tedy nepoddanými. Šlo o majetné měšťany, protože si mohl dovolit roku 1778 koupit dům, stodolu a louky za cenu 2450 zlatých (např. čeledín si v té době vydělal 10~20 zlatých ročně).

Antonín Jan (*1768) již v mládí pracoval jako obroční (=správce sýpek a majetků vrchnosti) v Jincích pro šlechtický rod Wratislavů. Roku 1796 se oženil s Josefou Amalii Annou Neumannovou (k tomuto zajímavému rodu je info níže) již na Dírenském panství patřící taktéž rodu Wratislavů a roku 1799 mu otec odkazuje Rožmberský dům v Soběslavi (dodnes stojí a je v něm muzeum). Antonín se ve věku 37 let stává vrchním na dírenském panství a je tak nejvýše postaveným úředníkem na panství. Od té doby jsou kmotry jeho potomků hrabě Wratislav s hraběnkou, případně v zastoupení někdo jiný z rodiny, a potomci měli obvykle 3 až 4 jména.

František z Pauly Jakub Antonín (*1797) byl stejně jako jeho předci svobodným a prošel si od notářského úředníka, přes správce panství, tak byl ještě roku 1863 byl notariálním písařem okresního úřadu v Sedlčanech. Býval vlastníkem osady Činov nedaleko Nepomuku. Část života prožil i na Zelené Hoře, kde se točil česko-slovenský film Černí Baroni. 😊

Urozený a neznámý Neumann v Dolních Kralovicích

Doposud jedna z největších a nevyřešených záhad v mém rodokmenu se týká rodu Neumannů, které mám vystopované do Dolních Kralovic, kde Karel Amand Neumann (cca *1708) pracoval pro knížete z Trautsonnu nejprve na pozici obročního (=správce sýpek a majetku) na panstvích dolno-kralovickém a martinickém ve svých 27 letech. Následně již od roku 1743 byl uváděn na pozici důchodního (=správce výdajů a příjmů na panstvích) v Křivsoudově. On sám i jeho žena Zuzana byli svobodnými, tedy nepoddanými.

To by samo o sobě nebylo tak skvělým objevem, nebýt ale toho, že je u narození svých potomků uváděn jako "Urozený pán" a zejména pár prvních potomků má mnoho jmen. Ale tím informace o něm prakticky skončili a mám jen záznam jeho úmrtí. Pro ilustraci uvádím několik z jeho potomků. 😊

• Petr Pavel Jan Rudolf František Serafinský Juda Tadeáš Karel (*1735)
• Josefa Barbora Alžběta (*1736)
• Ludvík Rudolf Jan Nepomucký František z Pauly (*1738)
• Václav Ignác Benno (*1741)
• Ignác Abdon Dominik (*1743 - můj přímý předek)

Příklad přepisu záznamu narození třeba Václava Ignáce Benna (zdroj)

Z dolno-kralovyczkeho zamku dne 18 Juny

Pokrzsteno jest z pocztiveho lože z urozenych a svobodnych rodiczuw ditie: Waczslav Ignatius Benno, z otce: Pana Karla Amanda Neumanna toho czasu jeho vysoce oswyczene knizetczy mylosti knizete Pana z Trautsonu |: ? :| (dnes Vlastějovice) panstwych dolno-kralowyczkeho, hammerstadtskeho, martiniczkeho, zahradeczkeho a kalistskeho dobrze zarzizeny obrobczi, M: Pani Zuzana L: Urozeny Pan Zygmund Antonin Petrides toho czasu Knižete pana panstvi hammerstadtskyho dobrze zasloužyly purgkrabi T: Urozeny Pan Waczlaw Petrides obroczni zasloužyly panstvy Krziwsaudowskyho, Urozena Pani Alžbieta Koldinska duchodnice z Krziwsaudova

Jeho syn Ignác Abdon Dominik (*1743 - můj přímý předek) byl úředníkem císařsko-královského fiskálního úřadu (=dalo by se říci jako dnešní prokuratura) v Praze. Kde měl spolu s manželkou také několik potomků, ale záznam jeho svatby jsem taktéž nenašel. Jeho žena Anna Marie Tóthová totiž pocházela z tehdejších Uher (oblast Eger). A jako zajímavost z návštěvy Národního archivu v Praze mám fotografii dokumentu, kde mu byla zakázána cesta (=dovolená) do Uher, protože měl stihnout zpracovat nějaké spisy a to neučinil. 😊

Zcela určitě se k této větvi někdy vrátím, ale s touto větví jsem prozkoumal prakticky třetinu farností v Česku, několik vídeňských (rod Trautsonnů tam měl palác, kde jako stráž měli pracovat ve Vídni vychovaní uherští mladíci) i několik v oblasti tehdejších Uher - prozatím bez úspěchu, ono ti "svobodní" se mohou hledat složitě, když nebyly poddanými.

A další spoustu zajímavostí budu dále doplňovat...